Zveřejněno 19. 10. 2014 10:52 19. říjen 2014
Napsal ToM ToM

Juliska nám ukázala že rodič a jeho pochopení tréninkového a závodního procesu je  klíčové pro úspěch a spokojenost v našem konání. Tihle chlapci na fotce si dění užili, každý po svém, ale nakonec společně a radostně.

-Velice stručně řečeno, zanedbat pohybovou výchovu dětí  je neblahé tak jako je  nezdravé  děti " tůnit"    v nízkém věku. Zejména zaměřením se na výsledky se toho dá pokazit možná ještě více.  Děti potřebují pochválit a ocenit jejich ÚSILÍ,  byť  třeba umístění není takové jako  by si rodič představoval. První je jen jeden.  Doporučuje se vždy se zaměřit na pozitivní jevy v projevu závodníka  a ty pravdivě ocenit. " Líbilo se mi že jsi krásně splýval po obrátkách, že si se nenechal zavřít po startu do davu, že  si bojoval do konce...atd atd..." Vždy se dá něco POCHVÁLIT.    Právě nereflektovaným tlakem na výsledky dětí lze lehce dosáhnout opaku a úplného odmítnutí pravidelné přípravy.  Dere-li se přesto rodičovská ambice na povrch je nejlepší si sám jít zasportovat. Ostatně jsme  lyžařský oddíl i s dospělými členy  Zážitky z Jizerské 50ky, tj tří až  šesti hodin v promoklých botách  s rukama plnýma puchýřů  budou patřit k perlám večerních vyprávění u krbu. :)

Sporty na které  v Sokole děti připravujeme patří mezi  sporty s pozdní specializací s jednou výjimkou a  tou je PLAVÁNÍ. /leží na pomezí pozdního a časného/. Kdo se nenaučí včas plavat  je  hendikepován.Výjimky jsou ale  nespoléhal bych na to .

Nesdílíte-li toto paradigma s námi Tyršem, Fu"gnerem, otcem Janderou a  systémem LTAD, máte  vždy možnost přejít do klubů které to také nesdílejí a těch je většina. Přijmou vás s otevřenou náručí  a dítka vám zapracují že se za pár let nebudete stačit divit.   Běžkaři, plavci i  vícebojaři  trénují obvykle  od deseti let mnohdy i dvoufázově, včetně sobot  nazřídka i nedělí a objemy přípravy jsou impozantní.  Na závodech  pak dosahují srovnatelných  výsledků jako naše oddílové  děti.  Čas strávený "tréninkem pro trénink" jim ovšem do dětství nikdo nevrátí. 

Dětství není možno chápat  jen a pouze jako přípravu na dospělost ale jako samostatnou a neopakovatelnou část života která má smysl  i jen sama o sobě. Ano učit se  a trénovat,  ale i  jen tak BÝT, hrát si, kamarádit se, radovat se, prožívat  to či ono, ano, či jen tak lelkovat. Však je to lidské. I Gustav Flaubert tvrdí, že člověk je stvořen k tomu aby  ležíc na rozkvetlé louce pozoroval plující mračna....

Prosím rodiče aby si v klidu prohlédli tabulku  v úvodu článku. Autor  I.Balayi si s tím pohrál a v angličtině  to má i pěkné  vícesmysly.    Třeba  "FUNdamentals"... nevystihuje to geniálně podstatu?

Kam až tp může zajít včetně  těžko léčitelných škod na psýše i těle publikuje např  primář Tělovýchovného lékařství MUDr Radvanský.   O tom  někdy příště, ale doufám ale že to nebude třeba.

Tom Lukeš