Víkendové běhání po celoroční trase

sipka-cervena

V sobotu jsme se sešli čtyři z lyžařského oddílu a šli si už v klídku proběhnout celoročně označenou trasu osmičky po červených puntíkách. Nyní ještě s komfortem vymetených cest z proběhlého krosu minulý víkend. Trasa se nám líbí a nevypadá to, že by ji snad někdo ještě chtěl měnit. Kromě osmičky je vyznačena i čtyřka - modrými puntíky. Značení je po celé trase, ale budeme ho ještě zhušťovat v průběhu zimy. Takže trénujme a na jaře si můžeme střihnout osobák! :-)

Senohrabského kocoura Mikeše ulovil Procházka. Už potřetí


Jan Procházka má po hattricku z Velké kunratické také tři vítězství na
Podzimním krosu lyžařů v Senohrabech. A mezi ženami vyhrála osmičku, kdo
jiný než Kamila Gregorová, před zraky svých tří dětí. Na čtyřce byla
nejlepší „holka z PIM plakátu“ Hanka Randáková. V 57. ročníku běželo
rekordních 616 účastníků všeho věku, toho 365 dospěláků!

Pokud by se vyhlašovala nejkrásnější trať roku, speciálně krosová, ta
v lese kraje kocoura Mikeše, by figurovala hóóódně vysoko. Ve spojení
s rodinnou atmosférou možná nejvýš.

Kdo nezná, zkuste si aspoň představit z písmen, která nemohou vydat její
vůni. Ke startu na Vávrově palouku se schází z okolních strání. Registrace
probíhá z otevřených oken lyžařské chajdy. O kus dál čoudí ohniště, kde se
můžete na chvilku ohřát, nebo si opéct buřta. Šatna funguje ve
vysokohorském stanu Adventury. A uprostřed všeho toho rumraje vede koridor,
jímž se co chvíli řítí do cíle za nadšeného řevu rodičů skupinka mlaďat
rozličného věku.

A teď trať, na níž se vyráží po trojicích ve dvacetivteřinových
intervalech. Nejdřív spadne do údolí Zaječického potoka, odkud zprudka
vystoupá mezi kořeny na lesní cestu. Uff, pořád jdeme nahoru, v ošklivých
poryvech protivětru. Pak zpět na lesní stezky, nahoru dolů, po mechu i
kapradí.

To jsme teprve u kóty tří kilometrů. Přebíháme louku, znovu klesání…
odpusťte, že paměť vyšťaveného veterána místy selhává. Vybavuji si další
potok, bahýnko a dva slušné krpály. Červené a modré šipkovníky zůstávají
v lese natrvalo, můžete si proběhnout kdykoliv sami. Kousek před cílem
míjíte pár chatek, naposledy zajiskří hřeby treter o kameny lesní cesty.
Pak můstek, zprudka pravá a travnatá rovinka slávy do cíle. Opravdu
zážitek…

Nu, jak se vyvíjel hlavní závod? Poťouchlá ruka náhody, anebo mazaný
pořadatelský hmat, nalosoval do jedné trojice nejvážnější uchazeče o
prvenství. Jan Procházka, Petr Pechek a Jan Havlíček!

„Běžel jsem vpředu, do kopce za mnou Petr začal vlát a pak jsem ho najednou
ztratil. Šel jsem už podle svého a neohlížel se. Ale poslední tři kiláky
jsem si dával a hodně to bolelo,“ komentoval svůj třetí triumf na zdejší
trati člen zlaté štafety z mistrovství světa v orientačním běhu.

„Vzal jsem sice tretry, ale v technických pasážích nahoru i dolů měl Honza
navrch a to rozhodlo,“ uznal Petr Pechek, který už má tady na svém kontě
čtyři výhry. Tentokrát zůstal čtvrtý, ještě za dvojčecí dvojkou ze Slavie,
v pořadí Tomáš Edelman, Martin Edelman. Dělilo je pouze 1,2 vteřiny!

Ukázala se řada zajímavých osobností z jiných sportů – kanoista z divoké
vody Lukáš Kubričan skončil osmý mezi mladšími pány. „O den dříve jsem šel
sedmičku v Praze a tady dost trpěl, nebylo to ono,“ říkal. Čest stejného
odvětví hájil slušně také Luboš Hilgert junior, syn olympijské vítězky
Štěpánky, která přišla povzbudit účastníky i pořadatele.

Další známá jména jsme zmiňovali už v pozvánce, přidejme ještě loňského
havajského Ironmana Honzu Jakubíčka, nebo Tomáše Slavatu, držitele Ceny
fair-play Mezinárodního olympijského výboru. Samozřejmě, že vzal s sebou i
své svěřence a jednoho z nich doprovodil až do cíle s ošklivě podvrtnutým
kotníkem. „Nikdy se nevzdává!“

Skučící vichr přinášel předzvěst blížící se zimy, když se čekalo na
vyhlášení výsledků. Nevadí! Pořadatelé, vždyť jsou to lyžaři, chystají ve
spolupráci s okolními nadšenci seriál závodů na běžkách ve všední dny.
Stříkat sníh a krouhat stopa se bude i na golfovém hřišti na Konopišti! Tak
dejte si pár dní oraz a pak zažehněte parafínové lampy. Běžecká sezona má
na kahánku.

Poslední přípravy

S8 kolac

Je těsně před půlnocí, zítra dopoledne začíná náš podzimní běh lyžařů. Vymazlené dítě. Přeháňka na entou! I tak to lze definovat v rámci našeho velmi malého středočeského oddílu. Ano, tratím a pořádání věnujeme až nepatřičnou míru. Do tmy chodíme s fukarem a čistíme tratě. Pereme a žehlíme pro vás naše letitá a krásná plátěná čísla. Stavíme altány a stany. Stavíme kadibudky. Hrabeme. Kopeme. Značíme tratě. A spousty, spousty dalších věcí...  A jestli si myslíte, že u nás v Senoškách to děláme stejně, tak my to děláme po svým, koláčově... a pakliže nevíte, co to na koláči je, tak to je odedávná zkratka S8 = SENOHRABSKÁ OSMA = koláč, který si zítra dopoledne můžete ukrojit u nás v občerstvovacím stánku! A to je ta jedna z věcí, co děláme po svým! A hlavně, my víme, že vy přijedete právě proto, že my tu u nás máme něco navíc... možná něco, co se dneska v té rychlé době... v Praze...  na FB... v Akropoli... na 007... prostě někde běžně, tam, kde zrovna zevlujete... nenajde!